Řeka Lužnice představuje bezmála synonymum Táborska. Jméno řeky, které se poprvé objevilo v pramenech roku 1179, se vyvinulo ze staročeského názvu pro "lužní řeku, vodu protékající luhy". Lužnice pramení v Rakousku na úbočí Reichelbergu v nadmořské výšce 980 m. Na našem území měří její tok 153 km a má spád 117 m.

Lužnice tvoří pomyslnou osu Táborska. Razí si cestu plochou krajinou Třeboňské pánve a od Veselí nad Lužnicí přes Soběslav a Planou nad Lužnicí směřuje k Táboru. Mohutným obloukem se městu téměř vyhýbá a pokračuje na jihozápad do Bechyně. Zejména v úsecích od Veselí do Tábora a z Tábora k Bechyni poskytuje řeka ideální podmínky vodní turistice. Není divu, že na jejích březích vyrostly vodácké základny, a také četné chatové osady. Nejzajímavější úsek řeky začíná pod Táborem, kde vytváří úzký kaňon, jehož srázné břehy zarůstá bujná lesní vegetace. Romantický ráz údolí dokreslují zříceniny středověkých hradů Příběnice a Dobronice u Bechyně.

Tip navíc

Na levém břehu řeky pod Švehlovým mostem se nachází studánka Eleonorka. Prý z ní prýští silná pozitivní energie a určitě tu narazíte na její strážkyni – velkou dřevěnou žábu. Další sochy jsou rozmístěny po červené značce až k Harrachovce – uvidíte tu třeba čerta, trpaslíka, poustevníka s laní nebo sovu.

Voda ve studánce Eleonora není aktuálně kvůli nevyhovujícím parametrům pitná.