Stříbrná naučná stezka

Naučná stezka upomíná na dlouhou hornickou historii oblasti, která upadla v průběhu minulého století ve velké zapomnění. Díky stezce je tak možno znovuobjevit toto rozsáhlé dílo, které leží na trase Tábor-Horky-Větrovy. Největšího rozmachu nabylo dolování v 16. století, otevřeno bylo několik šachet a v letech 1549-92 byla vybudována odvodňovací štola dlouhá 1800 m, končící nad čelkovickými lázněmi. Vznik lázní pak souvisí právě se stříbrnými doly - využívaly totiž vodu z ústí štoly sv. Jana Nepomuckého. Voda byla přiváděna dřevěným potrubím.

Stezka a způsob jejího značení má připomenout, že důlní činnost k Táboru neodmyslitelně patřila a že tyto doly byly dokonce v jistém časovém období majetkem města Tábora. Vždyť se také Tábor kdysi nazýval „Královské horní město Tábor“. Vzniká samozřejmě otázka, proč došlo k zániku dolování stříbra na jih od Tábora, když většina pramenů uvádí, že výskyt stříbra byl poměrně hojný. Prvotně to souviselo s velkou hloubkou, kde se stříbro nacházelo (i přes 150 m), na rozdíl od mnoha českých kutišť. Druhým problémem, navázaným právě na velkou hloubku těžby, byla vnikající voda. Nároky na odvodnění byly až příliš veliké, jak se časem ukázalo, a tak dolování časem skomíralo.

Samotná stezka je dlouhá 3500 m, má převýšení 105 m a má 8 zastavení, každé s naučnou tabulí, kde návštěvníci naleznou texty, fotky a také např. GPS polohu. Je také výhodné, že se stezka dá projít jak nahoru od Lužnice ze směru z Tábora, tak i od Hýlačky ze směru z Větrov, přičemž druhá varianta je lehčí, jde se spíše z kopce. Ostatně, ke stezce se dá velmi dobře dostat linkami MHD č. 30, 60 a 61.